Return to site

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

· Čištění odpadní vody,Nakládání s kaly,Organické polymery,Odvodňování kalu,Životní prostředí

Devátá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice

Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod

Tato zpráva vychází z údajů shromážděných od ledna do prosince 2014 podle požadavků článků 15 a 17 směrnice o čištění městských odpadních vod. Kompletní zprávu naleznete zde. CHEM.ENGI se zaměřilo především na publikaci dat a informací o nakládání s kaly produkovaných z čistíren odpadních vod v rámci EU. 

Produkce a opětovné použití kalů z čistíren odpadních vod

Na základě údajů za rok 2014 lze upozornit na některá důležitá fakta a čísla týkající se nakládání s kaly: 

  • V EU bylo vyprodukováno 8,7 milionu tun sušiny kalu, to znamená přibližně 17 kg na obyvatele.

  • Bulharsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Rumunsko vykázaly podíl nižší než 10 kg na obyvatele, což svědčí o nedostatečné úrovni odvádění a čištění.

  • Z vyprodukovaných kalů bylo 58 % opětovně použito, především v zemědělství.

Toto odvětví může významně přispívat k oběhovému hospodářství:

  • Více než polovina fosforu odstraněného z odpadních vod v čistírnách byla opětovně použita nebo recyklována.
  • Množství dusíku a fosforu recyklovaných do půdy dosahuje v obou případech 250 000 tun. Jelikož dusík má hodnotu 1 300 EUR za tunu a oxid fosforečný (P2O5) hodnotu 900 EUR za tunu, celková hodnota získaná recyklací kalů z čistíren odpadních vod by v roce 2014 činila 550 milionů EUR.
  • Spalováno je 27 % kalů (především kalů produkovaných v městských oblastech). To se nejčastěji provádí v Rakousku, Německu a Nizozemsku. Ke snižování produkce kalů a současně k výrobě obnovitelné energie (bioplynu) přispívá rozvoj technologie digesce.

Opětovné použití odpadních vod

Poslední hlášené informace potvrzují omezené opětovné používání odpadních vod: pouze osm členských států (Řecko, Spojené království, Francie, Itálie, Malta, Kypr, Španělsko a Belgie) uvedlo, že pravidelně opětovně používají část vyčištěných odpadních vod. Související údaje se pravidelně neshromažďují, a tedy nejsou zcela dostupné. Procento vyčištěných odpadních vod, které jsou opětovně použity, se pohybuje od 0,08 % ve Spojeném království po 97 % na Kypru, přičemž průměr EU činí 2 %. K opětovnému použití dochází především v zemědělství a příležitostně také v průmyslu a při doplňování zvodní. Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko informovaly o záměru opětovně používat odpadní vody v budoucnosti. Lotyšsko a Rakousko vysvětlily, že to vzhledem k velké dostupnosti sladké vody není nezbytné. Zbývajících čtrnáct členských států uvedlo, že odpadní vody opětovně nepoužívají. V souvislosti se svým sdělením „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ připravuje Komise legislativní iniciativu na podporu opětovného používání odpadních vod. Cílem tohoto opatření EU by bylo umožnit nákladově efektivní opětovné používání odpadních vod pro zavlažování v zemědělství při zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí.

Podpora souladu - programy financování

Komise připravila několik iniciativ s cílem podpořit a zajistit plné uplatňování směrnice o čištění městských odpadních vod.  Evropské fondy, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, hrají rozhodující úlohu při provádění politik EU v oblasti vodohospodářství. Tato podpora trvá poslední dvě desetiletí a zahrnuje jak financování, tak prosazování podpůrného politického rámce: na investice ve vodohospodářství bylo přiděleno 20,7 miliardy EUR v období 2000 – 2006 a 21,9 miliardy EUR v období 2007 –2013. V období 2014 – 2020 jsou investice soustředěny do členských států s méně rozvinutými regiony. Voda, na kterou je přidělena částka 14,8 miliardy EUR, je nejdůležitější environmentální oblastí politiky soudržnosti. Důraz se klade na čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, avšak investuje se také do ochrany vody, předcházení povodním a dalších oblastí souvisejících s vodou. Tato podpora aktivuje dodatečné soukromé financování a doplňují ji další zdroje financování z EU, jako je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program LIFE a program Horizont 2020. Největší část dostupného rozpočtu, zhruba 10 miliard EUR, je určena na infrastrukturu pro čištění odpadních vod, včetně výstavby nebo modernizace čistíren a kanalizačních sítí, přičemž část financování směřuje také na nakládání s kaly. Očekává se, že v období 2014 – 2020 členské státy k novým nebo modernizovaným zařízením na čištění odpadních vod připojí 17 milionů lidí, kteří tak přibudou k 7 milionům lidí připojeným mezi roky 2007 a 2013.

Závěry

Do roku 2014, tedy za více než 25 let od přijetí směrnice o čištění městských odpadních vod, bylo dosaženo významného pokroku směrem k jejímu plnému provedení. Výsledkem je postupné, avšak významné zlepšování jakosti evropských vod. Navzdory celkově vysoké míře provedení směrnice o čištění městských odpadních vod však přetrvává řada výzev, například:

  • Dále investovat do odvětví odpadních vod s cílem zvýšit nebo udržet míru provedení. Je třeba se zvláště zaměřit na některé členské státy, ve kterých je míra provedení stále nízká, a obecněji na čištění podle přísnějších požadavků spolu s potřebou zajistit kvalitní provoz a údržbu infrastruktury.
  • Shromáždit další poznatky o způsobu fungování individuálních nebo jiných vyhovujících systémů.
  • Zlepšit kvalitu a využití kalů.
  • Snížit dopady případů přelití v důsledku přívalových srážek, které vedou ke znečištění vodních útvarů nevyčištěnými odpadními vodami. Toho lze dosáhnout: o podporou přírodních systémů zadržování vody, o zlepšením řízení sítí ve spojení s čistírnami odpadních vod, o dodatečnými investicemi (v případě potřeby).
  • Zlepšit propojení mezi základními požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod a rámcové směrnice o vodě, zvláště pokud tyto požadavky nepostačují k dosažení souladu s cíli v oblasti jakosti vody stanovenými v rámcové směrnici o vodě.
  • Zvýšit opětovné používání vyčištěných odpadních vod (v případech nedostatku vody) při zajištění patřičné jakosti vody.
  • Optimalizovat spotřebu energie hygienickými systémy a pokud možno vyrábět obnovitelnou energii (např. bioplyn) na úrovni čistíren odpadních vod.
  • Zajistit cenovou dostupnost služeb v oblasti odpadních vod při vědomí, že investiční potřeby ve vodohospodářství se netýkají jen odvádění a čištění, ale jsou širší, protože zahrnují také pitnou vodu, protipovodňovou ochranu a dostupnost vody v některých regionech.

CHEM.ENGI cílem je nakládat s odpadními vodami a kaly způsobem co nejvíce ekonomickým a šetrným k životnímu prostředí. Naše organické a biologicky odbouratelné polymery, mimo jiné přednosti, pomáhají odvodňovat kaly z čistíren odpadních vod pro využití jako hnojivo bez negativního vlivu polymerů na životní prostředí.

V případě zájmu o bezplatné testování či konzultaci o optimalizaci Vašeho procesu, zařízení a chemického čištění, prosím kontaktujte náš odborný tým.

All Posts
×

Almost done…

We just sent you an email. Please click the link in the email to confirm your subscription!

OK